Červnové a prosincové slunovraty označují nejdelší a nejkratší dny roku. Mezitím březen a září mezitím označují dva dny každého roku, kdy jsou den a noc stejné délky.
Září rovnodennost označuje začátek pádu na severní polokouli a jaro na jižní polokouli. Ve všech bodech zemského povrchu na dvou rovnodennostech je 12 hodin denního světla a 12 hodin tmy. Východ slunce je v 6 hodin a západ slunce v 6 hodin. místní (sluneční) čas pro většinu bodů na zemském povrchu.
Prosincový slunovrat je začátkem léta na jižní polokouli a je nejdelším dnem roku na jižní polokouli. Označuje začátek zimy na severní polokouli a je nejkratší den v roce na severní polokouli.
Rovnováha března znamená začátek pádu na jižní polokouli a jaro na severní polokouli. Během dvou rovnodenností je ve všech bodech zemského povrchu 12 hodin denního světla a 12 hodin tmy. Východ slunce je v 6 hodin a západ slunce v 6 hodin. místní (sluneční) čas pro většinu bodů na zemském povrchu.